Recherche avancée

Prague > News > Připomínka 45. výročí sebeupálení Jana Palacha >

Připomínka 45. výročí sebeupálení Jana Palacha

Zveřejněno 17. leden 2014

Vážení organizátoři, vážený pane patriarcho, vážený pane biskupe, dámy a pánové,

je pro mě, jako pro velvyslankyni Lucemburska, velkou ctí přispět k připomínce 45. výročí sebeupálení Jana Palacha.

V dávné minulosti byly naše dvě země pevně spojeny a v roce 1969 kromě kamenných památek přetrvávala ze společné minulosti živá tradice univerzity založené Karlem IV.

Jak víme z biografických údajů o Janu Palachovi , velmi stál o to, aby se stal studentem právě Karlovy univerzity.

Ať už byla realita tehdejšího ideologického útlaku jakákoli, univerzita v sobě nesla připomínku ideálu a svobodného prostoru, který stál na počátku intelektuálního rozkvětu Čech, až ke slavnému a tragickému údělu  Mistra Jana Husa.

Upálení Jana Palacha je označováno jako čin dobrovolný, ale ve skutečnosti možná nebylo o nic méně vynucené než upálení Mistra Jana.

Ve Francii končil květen 68 a v kampusech v Kalifornii se zvedala vlna protestů proti válce ve Vietnamu. Pražské jaro bylo potlačeno. A tu náhle mladý český student vyvolá skandál svým sebeupálením zaživa.

Vlna šoku, která se toho dne valila z Prahy, vyvolala obrovské rozhořčení i za železnou oponou.  

Náměstí v srdci města Lucemburku bylo připsáno památce Jana Palacha, prý bylo první na světě, následovala však další. A pokud se i 45 let poté lidé scházejí, aby společně vzpomínali a modlili se, znamená to, že čin Jana Palacha má svůj smysl i dnes

Pasivita před útiskem je živena z ústupků, jež nás uzavírají v sebeopovržení a nenávisti k sobě samým. Jen láska k sobě a k druhým nám může dát sílu s tím skoncovat.

Děkuji za pozornost.

Zpět